Člověk budoucnosti 5- Výchova rodičů

V manželském životě má každý své vlastní touhy a každý je má rozvíjet a bránit. Tvrdá a sobecká obrana vlastní touhy však může ponížit partnera a vést k rozvodu. Jestliže však má člověk v duši lásku a je připraven ke kompromisu, pak může dosáhnout naplnění žádaného, aniž by druhého ponižoval nebo nějak omezoval. Silná ukřivděnost na úrovni podvědomí je touhou zabít toho, kdo nám ukřivdil, a při potlačeni takové touhy se mechanizmus zničení obrací proti nám samým. Pokud pochopíme, že pocit křivdy je jen primitivním pokusem o výchovu druhého, můžeme primitivní výchovu nahradit konkrétními činy, které pomohou druhému, aby se změnil.

xxxxxxxx

Mnohé ženy se rozhodly ustupovat a podřizovat se manželům nejen navenek, ale i uvnitř. Dialektické myšlení však spočívá v tom, že v našem nitru můžeme uctívat pouze Boha, a nesmíme záviset na ničem lidském. Ustoupit přece neznamená, že se staneme na druhém závislými.

 

xxxxxxxx

Existuje jednoduchý zákon: učitel nemůže změnit žáka, dokud se učitel sám nezměnil. Chcete-li vychovat druhého, musíte začít u sebe. Pokud ve vaší duši je přítomna snaha ke změně, objeví se i u toho, koho chcete vychovávat.

 

xxxxxxxxx

Všichni jsme uvykli věřit, že oběť je něco bolestivého, něco, s čím se navždy loučíš, co tě činí nešťastným. Ve skutečnosti je oběť štěstím – je radostí ze získání Božské lásky. Zdrženlivost je také obětí. Zvykli jsme si myslet, že oběť je vždy ztráta. Ve skutečnosti je to ale omezení lidského štěstí pro lepší cítění Božské lásky. Dříve skutečně bylo takové omezení v jídle nebo sexu či přerušení honu za materiálními statky považováno za dar.

 

xxxxxxxxx

Za prvé, neberte si na sebe příliš a tolik se nebojte. Pokud potřebujete oškrábat půl kilogramu brambor a uvařit boršč, pak jste za to zodpovědná a plánujete celý postup. Pokud však mluvíme o osudu a životě jiného člověka, pak vaše pomoc může být pouze poradní. Každý člověk má svou vlastní vůli a osud. Pokud mu poskytujete rady a nakládáte na sebe za něj odpovědnost, pak za tohoto člověka také onemocníte a budete umírat. Proto příliš zasahovat do osudu druhého člověka je nesprávné. Koneckonců stále existuje Boží vůle, která nás řídí. Zda dokážeme pomoci druhému člověku nebo ne, se především určuje shůry.

 

xxxxxxxxx

Úcta k rodičům znamená nepřítomnost odsuzování a ukřivděnosti, ochotu k pomoci a péči o ně. Jestliže od jednoho rodiče k vám proudí negativismus a pokud on se nechce změnit a přehodnotit svůj postoj ke světu, zdá se mi zcela přirozené, že s ním omezíte komunikaci.

 

xxxxxxxxx

Nejlepší pomocí blízkému člověku je přivedení své vlastní duše do pořádku a prostřednictvím vlastní duše pomoci svým dětem, jejichž duším jsme mohli způsobit škodu nesprávným náhledem na svět a svými pocity i skutky.

 

xxxxxxxx

Mnozí lidé po přečtení mých knih upadají do extrémů. Někteří říkají, že musíme absolutně všechno přijímat a stávají se pasivními. Jiní říkají, že je nutné vychovávat a stávají se krutými. Pokusy rozdělit lásku na dvě poloviny však vedou k připoutanosti a agresi, tehdy jsme buď aktivní a připraveni zabíjet ostatní, nebo naopak pasivní a ochotni zabíjet sami sebe. Láska je však spojením těchto protikladů. Tam kde je jenom stabilita a vždy jediná správná varianta, se žádné protiklady nevyskytují. Cit lásky vylučuje stabilitu. Jenom cit je věčný, ale vše ostatní musí být neustále v pohybu. Když začneme uctívat něco jiného než lásku, chceme, aby byl předmět našeho uctívání věčný a stabilní a okamžitě se zbavujeme jeho protikladu. Tehdy jsme buď laskaví a zároveň hodní, slabošští, závislí a posilujeme tendenci zbožštění druhých; nebo jsme zlí a neuctíváme již druhé, ale sami sebe – vlastní pravdu, naše cíle a snažíme se zničit každého, kdo jde proti nám. V prvním případě šlapeme po sobě samých, ve druhém případě po druhých. Tehdy už vnímáme veškeré informace polovičatě. Po přečtení v Bibli, že pro bohatého je těžké jít do nebe, prohlašujeme, že štěstí je v chudobě a bídě. Buď viníme a nenávidíme sami sebe za všechny nezdary a nepříjemnosti, nebo nenávidíme a odsuzujeme druhé a zkoušíme svalit na ně všechny své problémy. Jestliže peníze mohou být nebezpečné, je nutné se jich vzdát. Pokud sex může duši poškodit, je potřeba se ho také vzdát. Pokud zbožštění mravnosti a krásy může ublížit lásce, znamená to, že musíme být oškliví a amorální.

Obecně všechno redukujeme na jednoduchý princip – žít je škodlivé, od toho se umírá.

 

xxxxxxxx

Abychom se stali bohatí dětmi, rodinou, penězi, duchovním štěstím, musíme mít harmonickou duši a vysokou energii, zrozenou z lásky.

 

xxxxxxxx

pokud narazíme v životě na člověka, který je zvnějšku zcela sobecký, znamená to, že my jsme uvnitř pravděpodobně stejní.

 

xxxxxxxx

S manželem jsme absolutní protiklady: on sex potřebuje neustále, já ale velmi zřídka. Jaké je východisko ze situace? Blížíme se už k rozvodu. Kromě výše uvedeného důvodu nemáme ale prakticky žádné neshody. Opravdu potřebujeme Vaši radu.

Sexuální energie se může proměňovat v cit lásky. Přesněji se vždy proměňuje v tento cit, jenom v různých proporcích. Čím méně člověk odsuzuje, uráží se a je sklíčený, tím snazší je pro něj převést sexuální energii ve vznešené city.

 

xxxxxxxx

Sledoval jsem mnoho rozvodů a nevěr, zcela nevysvětlitelných a nelogických. A pokaždé jsem uraženým a zoufalým ženám vysvětloval, že příčinou odehrávajících se událostí byl extrémně problémový stav jejich dětí.

 

xxxxxxxxx

 

Pracujete proto, abyste získala peníze potřebné na jídlo a střechu nad hlavou. Pokud máte již hodně peněz, máte jídlo a dům, pracujete za účelem upevnění blahobytu, zabezpečení nejen sebe, ale také svých dětí a vnoučat. Pracujete proto, že vás to rozvíjí, dělá chytřejší a silnější. Pokud jste dosáhla této úrovně, pak vás peníze, blahobyt a moc začnou zajímat mnohem méně. Usilujete o štěstí jako stav duše, to znamená, že pracujete nejen pro tělo a ducha, ale také pro štěstí vaší duše. Nakonec pochopíte, že ani peníze a kus chleba, ani moc a blahobyt, ani společnost blízkých vás neudělá šťastnou, pokud vaši duši opustila láska. A tehdy nacházeje se na jakékoli úrovni možností si uvědomíte, že veškerá vaše aktivita už bude zaměřena na nalezení lásky k Bohu.

 

xxxxxxxxx

Vážený Sergeji Nikolajeviči, zdravím Vás!

Vysvětlete prosím, jak se můžu zbavit nejistoty, nízkého sebevědomí, komplexů a sebeponižování!

Jsem jako paralyzována, když se muž chová hulvátsky. Něco mu říkat nemá cenu, sjede to z něj jako z husy voda. Je to proto, že neumím milovat samu sebe?

Moc bych chtěla pomoci sobě i svému příteli.

Proč po návštěvě jasnovidkyně ze vztahu zmizela vřelost a vztah se nám rozpadl?

Předem děkuji.

 

xxxxxxxxx

 

Výzkum prováděný odborníky naznačuje, že lidé, kteří se zabývají okultismem, mají časem problémy s duší. Protože okultismus je zištný postoj k vyšším úrovním, vyšším silám. Jsou to praktiky kladoucí na první místo schopnosti, ovládání, moc a modlitbu, Kristovo jméno může být užíváno k získání chtěného. U těchto lidí začíná zpravidla degenerace potomků. Charakteristické jsou zde různé patologie charakteru, rozpad rodin, různé druhy perverzí, psychické choroby atd.

 

xxxxxxxxx

 

Pokud se člověk nemůže realizovat, znamená to, že jeho touhy se míjejí s realitou. To vše jsou příznaky člověka, jehož hlavním cílem není láska a rozvoj duše, ale povrchnější úroveň – zajištěný osud, schopnosti, životní status nebo budoucnost.

 

xxxxxxxxx

 

Pokud muž uctívá ženskou krásu a sexualitu, může pro něj získání ženy jeho snů mít fatální následky – mohou selhat jeho ledviny nebo to nevydrží jeho srdce. Normální manželství a zdravé děti bude mít jen s takovou ženou, která nebude odpovídat jeho ideálům. Pokud člověk zbožšťuje peníze, mohou ho zabít i náhodné výhry nebo velké zisky.

 

xxxxxxxxx

 

Láska je vždy výdej energie, tedy oběť. Bez oběti nemůže existovat ani víra v Boha, ani láska, ani rodina. Štěstí rodiny je určeno poměrem touhy dostat a touhy dávat. A přitom připravenost a touha dávat v naší hlavě i v podvědomí musí být v průměru třikrát vyšší než touha dostávat. Tato energie lásky, obětavosti a dávání se projevuje nejen při významných událostech, ale i v maličkostech.

 

xxxxxxxx

 

všechno, co se vám nelíbí na manželovi, vlastníte i vy.

 

xxxxxxxxx

 

Jestliže se na člověka usmějete, nechtě se usměje také on na vás. To je realizace principu jednoty celého Vesmíru. Naše vnější a hluboké emoce vždy vyvolají rezonanci v duši druhého člověka, protože na té nejhlubší úrovni jsme všichni jednotní.

 

xxxxxxxx

 

Problémy musí existovat, bez nich není rozvoj. Vše záleží na naší energetice. Pokud ji máme slabou, vlečou nás problémy za sebou jako člověka otěží přivázaného k vozu. Takový člověk je vlečen po zemi a neuvěřitelně trpí. Pokud máme více energie, můžeme vyskočit na nohy a běžet za vozem. A naše utrpení se zmírní. Pokud máme trochu více energie, můžeme se již odvázat a běžet před vozem. Vyjmenoval jsem vám tři úhly pohledu na stejný problém. Rozdíl je v našem vnitřním stavu. Tak někteří pláčou, proklínají svůj osud a strádají po celý svůj život. Druzí se snaží něco dělat, ale občas padají a vlečou se po cestě života v depresi. A třetí se chtějí rozvíjet a neustále postupují vpřed. A problémy se pro ně stávají příležitostí k rozvoji.

 

xxxxxxxx

 

Nesmírná připoutanost k jídlu vede k bulimii, obezitě nebo cukrovce. Nesmírná připoutanost k sexu plodí impotenci, zvrácenosti, homosexualitu. Již jsem psal, že na jemné úrovni vypadá jídlo i sex stejně – jedná se o pokračování života.

 

xxxxxxxx

 

Nejsem schopna si poradit s ideály. Chci milovat muže za to, že oplývá duchovností a krásou. Zkoušela jsem to všelijak. Ideály ve mně sedí jako zakované.

 

Pokud chcete milovat muže za duchovnost a krásu – milujte jej, ať vám zdraví slouží! A ještě jej můžete milovat, také protože je sexy a má spoustu peněz. Muže můžete milovat za to, že má dobrou práci a je cílevědomý a chytrý. Můžete jej milovat, protože je laskavý. Můžete jej milovat, protože je výborný milenec. Nebo proto, že jeho láska nezávisí na ničem.

Prostě v citu lásky má být systém priorit.

 

xxxxxxxxxxx

 

„A protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých“ (Mt 24:12) – tuto větu pronesl Kristus přibližně před dvěma tisíci lety. Pokud je duše zpustošena ztrátou lásky, pak se pevná rodina a zajímavá, intenzivní práce mohou stát nepřípustným přepychem. Současný rozpad rodin, stejně jako celá rostoucí nechuť pracovat, jsou bezděčným důkazem chudoby našich duší v současné době.

Přichází konec světa. Po něm bude nový svět. A nové vědomí. Lidé budou moudří jako hadi a něžní jako holuby. Zákon negace negace popisuje mechanizmus rozvoje. Aby se objevilo něco nového, musí se život za starého stavu stát nemožným. Aby se objevil klas, zrno musí zemřít, jak řekl zakladatel nového myšlení. Aby se nové narodilo, musí staré zemřít.

Nakolik jsou naše duše otevřené lásce a víře, natolik snadněji a bezbolestněji se zrodí nové myšlení. Nepochybuji, že láska a víra přijdou. Zbývá usilovat a doufat.

 

xxxxxxxxx

 

Peníze budou zlem pro ty, kteří s nimi neumí zacházet, a dobrem pro ty, kteří na nich nejsou závislí.Velká částka peněz může jednoho zabít, poškodit jeho charakter i osud, zatímco druhého stejně velká částka může přimět, aby se více staral o svou duši a aktivněji pomáhal druhým.

 

xxxxxxxxx

 

Po mnoho let jsem nemohl pochopit, v čem tkví příčina neobvyklého fenoménu. Jedni po přečtení první knihy radikálně mění svůj náhled na svět, charakter a osud. A uzdravují se z nevyléčitelných chorob. Děti, dokonce i vnuci se také začnou měnit k lepšímu. Ale jsou i jiní. Přečetli všechny mé knihy, chodí na má vystoupení a semináře, ale k žádným změnám u nich nedošlo.

Pokud člověk po přečtení mých knih pochopil, že štěstí je v první řadě láska a obětavost, začne v něm silně proudit vnitřní energie.

Právě tato energie lásky mu umožní změnit se do hloubky a v rozsahu celé jeho osobnosti. Ale i jiní slyšeli, že se přečtením mých knih mohou uzdravit a zlepšit si svůj osud. Chodí na semináře a přednášky a čtou stále další knihy s touhou vzít si a dostat, ale na dávání zapomínají. A tak u nich nedochází k absolutně žádným změnám. Navíc informace v knihách urychlují všechny procesy, jak pozitivní, tak i negativní. Proto lidem chamtivým a závistivým je čtení mých knih pro zdraví škodlivé. Oni ostatně ani knihy nečtou, přece každý člověk má intuici.

Žádné znalosti nezmění člověka, který na první místo umístil svůj vlastní zájem. Žádné knihy nepomohou tomu, kdo se vědomě zříká lásky tím, že upřednostňuje materiální, duchovní statky nebo smyslný požitek. Předtím než dostaneme, musíme nejprve něco dát.

xxxxxxxxxx

 

Každý člověk chce být šťastný a vlastnění hmotných hodnot je jednou ze složek štěstí. Ještě mnohem rozsáhlejší je štěstí duchovní. A značně větší než tato dvě je štěstí naší duše. Protože naše city jsou těmi kořeny, z nichž se formuje naše vědomí a naše tělo. Ve svém centru je naše duše jednotná se Stvořitelem a objímá celý vesmír. Nejvyšším štěstím, které může existovat, je proto láska k Bohu a jednota s Ním. Absolutně všechny aspekty štěstí, které jsou možné ve vesmíru, jsou prvopočátečně přítomné v takovém pojetí, jakým je láska k Bohu.

Proto žádné informace nemohou být lékem. Lékem je naše volba. A co si má vybrat, rozhoduje si člověk sám.

 

xxxxxxxxx

 

Nevěra – to je ztráta a rozpad, je to nedobrovolná oběť. Oběť sama o sobě není očištěním duše. Očišťuje ochota obětovat, ochota umístit lásku k Bohu na první místo. Pokud člověka osud nutí stále přinášet oběť, pak to znamená, že se s největší pravděpodobností dosud nenaučil milovat. Náš postoj a chování v situaci je výsledkem stavu naší duše, našeho podvědomí a tato námi nahromaděná zásoba hned tak nezmizí.

 

xxxxxxxx

 

Celý život je v zásadě hra s jedním hlavním pravidlem: naučit se milovat, umocňovat lásku a rozdávat lásku. Jestliže s láskou přijímáme nejen bolest duše, ale i bolest fyzickou, pak se přirozeně bude bolest snižovat, protože hlavním účelem bolesti je, aby nás postrkovala směrem k lásce.

 

xxxxxxx

 

Ateista není ten, kdo popírá víru v Boha. Ateista je ten, kdo se zříká lásky. Ten, kdo uctívá požitek, ten, kdo lituje minulosti, ten, pro kterého je mnohem příjemnější vzít, dostat, nikoliv dávat.

Manželé jsou často vnějškově radikálně odlišní, ale uvnitř jsou velmi podobní. Prostě manžel a manželka se dialekticky vzájemně doplňují jak přednostmi, tak i svými nedostatky. Je-li manžel lakomý, je manželka marnotratná. Ale ve svém nitru mají stejnou chamtivost. Pro manžela je střádání peněz posilováním vlastního území a svého domova a pro manželku je utrácení peněz příležitostí k pocítění osobního štěstí. U manžela i manželky peníze spolupůsobí k posílení jejich ega. Masky jsou různé, ale podstata stejná. Pokud žena uvnitř, podvědomě uctívá milovaného člověka a lásku k němu staví na první místo zapomínajíc na Boha, pak se muž může stát zuřivě žárlivým, podezřívavým a bude ji bez zjevného důvodu často urážet. Představte si několik vnitřně stejných žen – všechny podvědomě, vnitřně a vášnivě milují svého manžela, uctívají jej, a přitom ztrácejí svou lásku k Bohu. Manžel jedné bude zuřivě žárlit, manžel druhé bude proutník, té třetí násilník a vrah, té čtvrté impotent, té páté homosexuál, té šesté těžce nemocný a sedmé, hluboce věřící, bude normální, veselý a zdravý muž.

 

xxxxxxxxx

 

Výhrady, odsuzování, výčitky – to jsou všechno formy ovládání jiných lidí. Nejvyšší formou ovládání světa je láska. A vše, co pomáhá milovat, nás převádí na vyšší úroveň ovládání. To je upřímnost, humor, to je hledání nových forem ovládání místo výhrad. To znamená nezabíjet urážkou nebo odsuzováním, neničit – nýbrž tvořit, vytvářet. Čím agresivnější je energie, tím méně jí musí být.

 

xxxxxxxxxx

 

Ve výchově, stejně jako v ovládání, existují pouze dvě pozice: buď zabíjíš svou ukřivděností, nenávistí, odsuzováním, anebo vychováváš radostí, trpělivostí a rozmanitostí pokusů.

 

xxxxxxxxx

 

Čím energičtější, krásnější a silnější člověk byl, tím bolestněji vnímá své stáří. A pro člověka nevěřícího se stáří stává hlavním neštěstím jeho života.

 

xxxxxxxxxx

 

Když člověk začne usilovat o něco nového, zpočátku na to nemá energii. Člověk ji vydává jenom v malém množství, ne větším než hořčičné semínko. Pokud je však jeho směr vědomý a úporně sledovaný, energie začne narůstat. Zpočátku neviditelná, nepostřehnutelná a slabá se najednou zviditelní a začne postupně měnit svět. Ten, kdo věří ve své síly a schopnosti a nevzdává se, spatří po nějaké době výsledky svého úsilí.

 

xxxxxxxxxx

 

Pokud se na nás někdo usměje, vždy se na něj usmějeme také. I náš stav duše se vždy přenáší na druhého. Což je také ukotveno v našich reflexech. Jsme-li připraveni se změnit, bude tato ochota ke změně postupně předána tomu, kdo se nachází vedle nás. Odsuzování jiného člověka, agresivní kritika druhého, neustálá nespokojenost s ním znamená pouze jednu věc: je špatný, což znamená, že já jsem dobrý. A pokud jsem dobrý, nemusím se měnit. Toť vše, veškerá výchova skončila. Šance na změnu u obou klesla na nulu. Kdo obviňuje, nemůže být vychovatelem. Kdo se stále omlouvá, je těžko vychovatelný.

 

xxxxxxxxx

 

K vážným deformacím v charakteru a osudu člověka dochází, když ztrácí lásku. Často pak dostáváme následující obrázek. Lidé se setkají a zamilují se do sebe. Velmi silně se milují a jsou si jisti, že budou milovat jeden druhého věčně – v každém případě dlouho. Cit ještě nebyl rozvinut, ale oni již skočí do postele a nechtě ponižují své vznešené city. Pak začnou společně žít. A hned potom začínají excesy. Chovají se k sobě někdy cynicky, někdy bezohledně. Objevují se pocity křivdy a výčitky a oba si postupně všímají, že jejich city začínají slábnout. Přátelství je láska bez sexu. Proto milující lidé musí být vždy především přáteli. Zrada jednoho na druhém, neúcta, neochota se jeden o druhého starat – to vše nepozorovaně ničí přátelství a vznešené city. A nakonec si partneři řeknou: je konec, láska vyprchala. Konflikty se stanou tvrdými a nekompromisními. Pokoření druhého, pomsta na druhém se stává téměř nutností. Ve skutečnosti se však navzájem stále milují, jen už o tom nemají ani zdání. Vnější obaly lásky jsou zničeny, i když ty vnitřní nadále žijí.

 

xxxxxxxxxxx

 

Ženy se často vdávají nikoliv z lásky, protože kvůli své naivitě nevědí, jak s láskou zacházet. Dokud je žena sexuálně nadšená a zažívá k muži silné city, je připravena mu ustupovat a odpouštět. Postel dokáže urovnat všechny konflikty. Jakmile však vášnivé potěšení ustalo, domnívá se, že manžela přestala milovat. A dovolí si ho ponižovat svými myšlenkami i slovy, vyčítat, odsuzovat a urážet se na něj. Jenže pak se diví, proč jsou její děti nemocné a umírají.

 

xxxxxxxxxxx

 

Proč tedy umírají děti? Pokud rodiče zvolí nesprávný směr, který postupně ničí lásku v duši, pak učiní své potomky života neschopnými.

 

xxxxxxxxxx

 

Člověk s oslabenou láskou hledá potěšení a požitek. Nepozorovaně se mění v upíra, potřebuje energii a pozitivní emoce druhých lidí. Když dítě přepne energii na sebe, na svůj osud, na své děti, může u rodičů vzniknout pocit neštěstí a ztráty. Dochází k obraně svého území a požadavkům na návrat do předchozího stavu, odsud pramení takové neobvyklé chování. Vycházet vstříc a podřizovat se lidem egoistickým a připoutaným nesmíme. Podporování hříchu kazí nejen hříšníka, ale také toho, kdo to dělá. Matce tedy musíte na jedné straně demonstrovat lásku a odpuštění a na straně druhé přísně zamezovat jejímu upírství.

 

xxxxxxxx

 

Mimochodem, kdysi se mě někdo ptal, proč mnoho velkých lidí trpí epilepsií. Vysvětlení je prosté. V průměru výchova člověka, jeho náboženský náhled na svět – to je základ, na kterém vyrůstají jeho možnosti, schopnosti, intelekt a schopnost řídit vlastní osud. Pokud rozsah osobnosti člověka, jeho emoce a vědomí převyšují rozsah lásky v jeho duši, nejsou tedy intenzitou lásky zajištěné, pak nadbytek lidského štěstí vede k pýše a nadřazenosti. Aby přežil, musí se geniální člověk ponořit do žárlivosti. Tehdy se mu buď rozpadne rodina, nebo se mu nedaří v osobním životě a problémy v této oblasti se projeví na stavu těla.

 

xxxxxxxxxx

 

Pokud jste se už dostala do takové situace, musíte se z ní dostat se ctí. Láska není zbožšťování, podlézání a závislost. Milovaný muž nesmí být ani sluhou ani pánem. Musí umět něco obětovat, pečovat, odpouštět i hájit své zájmy. Pokud ho žena nechce vychovávat, ale jen nehlasně plní všechny jeho požadavky, pak neslouží lásce, ale požitkům a potěšením druhého člověka. To bude mít nepříznivý dopad jak na její zdraví tak i na charakter jejího milého. Pokud muž pevně hájí svůj požitek, pak je takový vztah zcela přirozeně neperspektivní.

 

xxxxxx

 

V milostných trojúhelnících se zpravidla nejedná o potěšení, ale o určitá trápení a strádání všech zúčastněných, ať už zjevná nebo podvědomá.

 

xxxxxxxxxx

 

Manžel a manželka si jsou zpravidla velmi podobní. Milostný trojúhelník nahrazuje nemoc nebo rozvod. Každý člověk má cykly zvyšující se připoutanosti, a to nejen připoutanosti rodinné. Duše se každých sedm až deset let aktivněji ponořuje do lidského štěstí a poté začínají nepříjemnosti, nemoci, neštěstí i rozvody a také milostné trojúhelníky.

Představte si vdanou ženu, u které po sedmi osmi letech rodinného života začne podvědomě posilování připoutanosti k požitku, radovánkám a sexu. Začíná tak u ní období pokušení, kterým nemusí zdárně projít. Může to zasáhnout zdraví i osud jejích dětí. Naše duše podvědomě vše vidí a cítí a v podvědomí manžela se spustí varovný signál. Když žena pozapomene na lásku a začne záviset na požitku, nejde jen o možnou nemoc a nepříjemnosti, ale také o rozpad rodiny. A zde se spustí intuitivní program záchrany. Jeden muž začíná pít a ponižovat svou manželku, pokoušeje se ji tak odtrhnout od rostoucí připoutanosti k požitku. Další muž se začne hádat a vzdaluje se od ní, intuitivně vytvářeje situaci možného rozvodu, jako by ji očkoval vakcínou proti možné nemoci. Třetí si opatří milenku. Čtvrtý se rozvede. Pátý podněcuje sexualitu a vášeň manželky a následně tím ničí sebe i ji.

 

xxxxxxxxxx

 

Mužský princip je duchovní aspekt, je to budoucnost a vede k pýše. Ženský princip je materiální aspekt, je smyslný a vede k žárlivosti. Pokud má muž zvýšenou pýchu, jeho synové nejsou životaschopní. Pokud má zvýšenou žárlivost, pak má problémy s narozením dcer. Hrdopýškům se rodí dívky, žárlivcům chlapci. Pokud je muž pyšný i žárlivý, jeho rod vymírá.

 

xxxxxxxxx

 

Aby manžel neutíkal z domu, musí žena překonat uctívání těla i ducha. Aby duše jednoho nesrůstala s duší druhého, musí být Božské v jejich podvědomí na prvním místě.

 

xxxxxxx

Milostný trojúhelník v první řadě přináší duši bolest, jejímž hlavním účelem je naučit lidi přijímat strádání a zachovávat přitom lásku.

 

xxxxxx

 

Na vnější úrovni je milenka v lepší pozici – nemá konflikty, nemusí stále vařit, pečovat o děti, manžela, rodinu. Všechny problémy, výhrady a stížnosti přináší manžel domů své manželce, ale dary, květiny a komplimenty odevzdává milence. Možná to také není náhoda. Čím více je muž naladěn na potěšení a radovánky s milenkou, tím více bude mít vůči manželce nespokojenosti a agresivity. Tato situace bude škodlivá pro všechny. Pokud milenka chce žít jen ve svátek, s květinami, pozornostmi a ve věrnosti, pak trojúhelník ztratí svůj význam. Lásku lze sice nahradit potěšením, to však k ničemu dobrému nepovede.

Jestliže se žena snaží vyrovnat s problémy v lásce a začne se scházet s jiným mužem, dojde v podstatě k rozkladu duše, k přenosu opěrného bodu z duše na vědomí a tělo. A tato degradace bude mít vždy dopad na potomky.

 

xxxxxxxxx

 

Nyní rozebereme, jak se události někdy vyvíjejí. Muž se zamiluje, překypuje vznešenými city, je prostě štěstím bez sebe. Pak se ožení, zažívá pocity radosti a štěstí. Potom nádherné pocity postupně vyprchávají a on ve vztahu s manželkou hledá hlavně potěšení a požitek. Pokud je to podpořeno ještě jeho neukojitelností a vulgarizací vznešených citů, zvítězí živočišný vztah. Rodina se v podstatě začne rozpadat, přestože navenek ještě existuje. Setrvávání v takovém stavu je škodlivé pro manžela i manželku. Nevěry začínají jako protest proti této degradaci. Muž si najde milenku, a to výhradně na základě sexuální přitažlivosti. Následně se potěšení mění v radost. Pak se radost změní v lásku. A pak začíná utrpení a strádání. „Co milenka teď asi dělá? Co když mě podvádí?“ Toto strádání očišťuje duši a pomáhá muži zachovat jeho rodinu. Proto se nesmíme na milostný trojúhelník dívat pouze jako na katastrofu. Není však ani jen pozitivní.

 

xxxxxxxxxx

 

Chybějící kultura rodinného života, nesprávné řešení konfliktů, hromadění výhrad vůči sobě navzájem často vede ke zničení světlých citů, ke ztrátě radosti z komunikace a manželé se pak pokoušejí vybřednout z rodinného bahna prostřednictvím nevěr. Hledání sexuálního partnera je často elementární touhou zažít radost a bolest duše. Probudit ztracený cit lásky.

Jestliže milujete vdaného muže a jste k němu přitahována, nesmíte se tohoto citu vzdát. Tento cit je však dán často z toho důvodu, aby snížil sexualitu, požitek a očistil lásku. Ženy se často vdávají nikoliv z lásky, protože vášeň často nazývají láskou. Takové rodiny se rozpadají rychleji, protože jejich hlavním cílem je požitek. Rodina, ve které se manželé navzájem respektují a mají hluboký přátelský vztah, je mnohem pevnější, a i děti v takové rodině jsou zdravější. Přátelství je láska bez sexu. Chci ovšem znovu zdůraznit, že naše vědomí a naše myšlenky nedají nikdy správnou odpověď ve všech situacích. Cit je moudřejší než naše mysl.

 

xxxxxxxxxx

 

Někdy ale budoucí dítě navzdory logice a zdravému rozumu musí být zplozeno určitým mužem. Cit lásky nám dává touhy, a pokud bychom je potlačili – ať už ve prospěch těla, nebo ve prospěch vědomí, rozsévali bychom semena zničení lásky do našich potomků.

 

 

xxxxxxxxx

 

Naše city jsou naše osobní bohatství a štěstí. Naše vědomí je zkušenost ostatních lidí. A tak když se snažíme žít jen na základě vědomí, přestáváme žít vlastním životem. A ztrácíme možnost vlastní realizace. Proto je sice lepší důvěřovat rozumu, ale v první řadě se orientovat na city, a sice nikoliv na city vracející nás do stavu zvířete nebo připoutávající nás k lidským hodnotám, ale na city, které činí naši duši opravdu šťastnou.

 

 

xxxxxxxxx

 

V rodině, kde se rodiče podvádějí, hádají a poté se rozvedou, je dítě nemůže vnímat jako uzavřený celek. Často je nuceno volit si jednu stranu, otce, nebo matku, a poté se dítě obvykle propadá do uctívání, ať už hmotného nebo duchovního principu. A pak v jeho nitru vznikají tendence k pohanství a agresivitě se všemi vyplývajícími důsledky.

 

 

xxxxxxxxxx

 

Žena se často dostane do milostného trojúhelníku nebo se nemůže vdát, protože chce vidět v manželství jen potěšení, chce absenci konfliktů. Čím více je nakloněna užívání si, tím těžší pro ni je snášet strádání, tím agresivnější je pak vůči každé bolesti a nedokáže vůbec prožít lásku, bez níž neexistuje žádná plnohodnotná rodina a zdravé děti. Taková žena nemá tušení, že láska často vypadá jako trpělivost, péče, přátelství, obětavost, a ne jako stabilita, štěstí a potěšení.

 

xxxxxxxxx

 

Blízcí lidé chodí jako horolezci ve svazku. Milovaného člověka lze zachránit, ale lze jej také zahubit.

 

xxxxxxxx

 

Člověk pochybující o svých schopnostech, nevěřící v sebe samého se zříká lásky. Čím větší je náš sen, tím více energie lásky je potřeba k jeho naplnění. Hlavní ve snu není dosažení výsledku, ale náš vlastní rozvoj, odhalení našich schopností a rostoucí potřeba lásky pro naplnění našeho snu. Duše žijící láskou nemůže být sklíčená, jelikož sklíčenost je zřeknutím se lásky, je to nedůvěra v sebe samého a ve své sny.

 

 

xxxxxxx

 

Lidé ocitnuvší se v obtížné situaci často žádají o pomoc. Ale každá pomoc jim se často ukáže být neúčinná. Tajemství je zde jednoduché. Když je člověk připraven změnit se, obětovat se, modlit se jen proto, aby se dostal z nebezpečné situace, a pak bude žít, jako žil předtím, uvnitř něho se nic neděje, jeho energie se nezmění. Naše podvědomí velmi dobře ví, že naše modlitby, pláč a sliby jsou krátkodobé, že se totiž nehodláme měnit. A tak podvědomí nedovolí odejít nemoci a utrpení, které jsou k očištění duše nezbytné. Pokud jste se už v obtížné a beznadějné situaci ocitli, musíte spolu s touto situací opustit i svůj dřívější charakter. V určitém okamžiku je nutné stát se jiným člověkem – s jinými zvyky, jiným pohledem na svět, s jinou energetikou. Teprve pak nastane nový život, nový vztah a nový osud.

 

xxxxxxxx

 

Kdy se ženě líbí muž? Když žena podvědomě cítí, že se jí od něj může narodit harmonické dítě. Cit lásky k muži naznačuje možnost narození strategicky harmonického dítěte. Půvab muže sestává z jeho schopnosti stát se dobrým otcem.

 

xxxxxxxxxx

 

Představte si dvě ženy. Jedna si vezme bohatého a druhá milovaného muže. V čem spočívá rozdíl? Pokud bychom se podívali na jemné úrovně, pak rozdíl spočívá v následujícím. Vdát se za bohatého je zabezpečením vlastních dětí v přítomnosti. Děti budou moci normálně studovat, získat vzdělání, budou oblečené a obuté, ale uvnitř mohou být slabé a prázdné. Nemusí mít budoucnost, ale zato mají sytý dnešek. Provdat se za milovaného je jen polovina štěstí. Láska se často mění ve vášeň a pak v žárlivost, pocit křivdy, sklíčenost a nenávist. Pokud však žena dokáže přijmout bolest a zachová si lásku, tehdy porodí životaschopné potomstvo, které v budoucnu přežije.

 

 

xxxxxxxxx

 

Smyslem manželství je vytvoření rodiny a narození dětí. Každý obřad, ať už je to sňatek na úřadě nebo v kostele, symbolizuje začátek nového života. Podvědomí uvolňuje obrovský balík energie na adaptaci, zvykání si na nové podmínky. Proč novomanželé dříve nesměli před svatbou spolu spát? Protože před svatbou by se hlavním směrem toho obrovského proudu energie, která se bude uvolňovat, stal pouze požitek a sexuální potěšení. To by se usadilo v podvědomí a začalo ovlivňovat a určovat vztahy v rodině. Energie, která by bývala měla být využita k zajištění dětí a jejich budoucnosti, energie, která by bývala měla být vynaložena na rozvoj rodinných vztahů – tato energie by setrvačností proudila do postele. Znamenalo to, že by rodina mohla dostat problémy nebo děti být nemocné.

 

xxxxxxxxxxxx

 

Milovaného člověka je nutné milovat, ale nesmí být uctíván a nesmíme vnitřně na něm záviset.

 

xxxxxxxxxxxx

 

Láska pomáhá přiznat každému možnost a právo na zlepšení. Práce na sobě je příležitostí cítit lásku v radosti i ve ztrátě, vidět Boží vůli ve všem, chápat, že jakákoli situace pracuje ve prospěch lásky a sjednocení se Stvořitelem. Chápeme-li, že každý člověk je vykonavatelem vyšší vůle, že je nástrojem, kterým nás Bůh vychovává, pak pocit pomsty, nenávisti a ukřivděnosti ztrácí smysl.

Neustálá práce na sobě – to je cit lásky, který se stává nepřetržitým. To je cítění Boží vůle ve všem, s čím se střetáváme. To je překonání závislosti na těle, duchu a duši, a tedy překonání chamtivosti, pýchy a pochlebovačnosti. Milující člověk může být tvrdý, ale nikdy nebude krutý. Milující člověk bude jemný, ale tato jemnost nebude druhého mravně kazit, nezmění se v pochlebovačnost. Práce na sobě je vnímání světla, radosti a energie v duši. Je to pocit, že dávání je mnohem příjemnější než přijímání. Je to vnitřní svoboda. Když přestaneme záviset na hodnotách tohoto světa tím, že přeneseme svůj opěrný bod a smysl života z lidského štěstí na lásku k Bohu, tehdy přestaneme být otroky jakýchkoliv hodnot. Pak se život stává zajímavou hrou. A trýzeň lítosti, strachu, chamtivosti, závisti, žárlivosti či nenávisti zmizí sama od sebe, tyto negativní emoce se prostě stanou zbytečnými.

 

xxxxxxxxxxxxx

 

Informace v mých knihách jsou charakteristické jedním rysem. Všechno je založeno na mých zkušenostech a faktických materiálech. Naopak téměř veškerá ezoterická literatura jsou sny a fantazie autorů. Sledoval jsem desítky tisíc situací a viděl, jak jsou duše, duch a tělo mezi sebou propojeny. Jak nesprávný stav těla, tedy chování, zvyky, způsob života ovlivňují naše vědomí a duši. Jak nesprávný náhled na svět, nesprávné city spojené s naší duší vedou k rozkladu vědomí, těla a duše. Jako výzkumník jsem dospěl k závěru, že je nemožné vyléčit duši člověka bez opory v lásce k Bohu. Libovolný koncept zdraví je nemožný bez zdraví duše a bez harmonických citů.

Každý člověk je informačním systémem. Navíc se jedná o stabilní informační uskupení, holografické, kde je centrum a jsou i navzájem zaměnitelné části.

 

xxxxxxxxxxx

 

 

Lidé se dělí do dvou skupin. Na ty, kteří se dokáží měnit dobrovolně a zůstávají u výchovy cukrem, a ty, kterým pomůže jenom bič. Někdy však bič přichází příliš pozdě.

Můj výzkum pomáhá vidět souvislosti mezi jevy, což vede k efektu zhuštění času. Ty procesy, které probíhají po mnoho desetiletí a někdy i mnoho životů, člověk vidí a chápe po přečtení několika stránek knihy. V souladu s tím jsou všechny procesy urychleny, včetně možnosti změn. Vždy jsem byl proti široké propagaci mých knih, protože jsem věděl, že u nepřipravených lidí může po jejich přečtení zesílit nikoliv láska, ale strach a nenávist. Pokud je však člověk připraven ke změně, byť v beznadějné situaci, může sám přežít a zachránit i své děti.

Kdosi mi vyprávěl o jedné ženě, která četla mé knihy. Četla, souhlasila, uvěřila v Boha. Ale úplně se zbavit pocitů ukřivděnosti vůči mužům nedokázala:

„Chápu, že nedokážu překonat žárlivost a ukřivděnost, ale co dělat, taková jsem se narodila. Knihy jsou to ale dobré, líbí se mi.“

Nedávno našla v podpaží bulku. Je sama lékařkou, takže si okamžitě uvědomila, jak je to vážné. Přišla k odborníkovi a ten našel další zatvrdlinu v prsu. A vypadalo to již nejen na nádor, ale rovnou na metastázy, na diagnózu, která nenechává šanci na přežití. Smrt se k ní přiblížila a dýchala jí na záda.

„Před mýma očima,“ vyprávěla tato žena, „během hodiny proběhl celý můj život. Odpustila jsem absolutně všem mužům, kteří mi ukřivdili. Začala má intenzivní práce na sobě. Okamžitě jsem ucítila vnitřní změny, kterých jsem nemohla dosáhnout po celá léta.“

 

xxxxxxxxxxxxxxx

 

Představte si situaci: člověk se zříká lásky a zříká se krutě – na hlubinné úrovni. Za normálních okolností by po 10-15 letech dostal nevyléčitelnou nemoc a zemřel. Pokud však přečte mé knihy, pak s ním život zatřese již za 3-4 dny po přečtení knih. Bolest a nepohodlí, ponižující jeho lidské já, ho budou postrkovat k lásce. Pokaždé, když cítíme bolest, rozpad, smrt, intuitivně přenášíme opěrný bod na věčnost, tedy na Božskou lásku. Jestliže člověk trpí, strádá a snáší bolest, pak v průměru za půl roku obnoví svou správnou orientaci a uzdraví se. Pokud však začne brát léky a spoléhat se pouze na ně, to znamená, že odmítne pomoci své duši, pak se tento proces prodlouží na tři roky. A pokud tento člověk bude trpět i nadále, setrvávat v zřeknutí se lásky, pak za prvé léky nepomohou a za druhé může dostat vážnou nemoc, v té fázi již nevyléčitelnou, nebo přijde smrt. Každá bolest je symbolem rozpadu a vždy nás podvědomě postrkuje k lásce. Protože láska k Bohu není nikdy zničena.

Snažil jsem se vypočítat, kolik času člověk dříve potřeboval, aby se díky nemoci, neštěstí a strádání mohl změnit a odčinit své špatné chování – došel jsem k výsledku v průměru asi 40 let. Ale informace z mého výzkumu pomáhají zkrátit tuto dobu třeba i na tři dny. To znamená, že když pochopíme, pro co žijeme, když získáme správný přístup k bolesti a utrpení, pak se i změny mohou objevit mnohem rychleji.

 

 

xxxxxxxxxxxx

 

Soucit a touha pomáhat druhým musí být vyvážena uznáním osobního osudu a vůle druhého člověka. Nesmíme osud a vůli druhého člověka bořit naším soucitem a péčí. Pokud jsou dávky v nezaměstnanosti vyšší než plat, nebude člověk nikdy chtít pracovat.

 

xxxxxxxxxx

 

při pomáhání druhým nesmíme zapomenout, že druhým poskytujeme pouze příležitost, aby si pomohli sami. Nejlepší pomocí ostatním je především pomoc své vlastní duši.

 

xxxxxxxxx

 

V prvních letech, kdy jsem začal svou praxi jako léčitel, jsem si všiml jednoho velmi zvláštního jevu. Když jsem viděl porušení nejvyšších zákonů, agresi vůči lásce u svého klienta, řekl jsem mu o tom a nabídl, aby se pomodlil. Přitom jsem si všiml, jak jeho špína přetéká do mé duše. Tehdy jsem se pokusil změnit systém konzultací. Nejprve jsem se snažil spatřit stejné porušení nejvyšších zákonů sám v sobě a začal jsem se modlit za sebe a za svou duši. Pak jsem si s údivem všiml, že podobné problémy zmizely i u pacientů. Pokud mám špinavou duši a snažím se očistit duši druhého, mohu si do své duše přitáhnout jeho špínu nebo naopak svou špínu předat jemu. Abychom pomohli tonoucímu, musíme sami umět plavat. Abychom mohli dát almužnu, musíme mít peníze. Když se na jemné úrovni staráme o svou duši, zachraňujeme tím také duše druhých, protože jsme všichni jednotní.

 

xxxxxxxxx

 

Nejlepší naše změny jsou ty nezaznamenané. Stejně jako lidský mozek chráněný lebkou necítí bolest, necítíme ani my hloubku naší duše. Teprve když energie našich emocí stoupne do horních vrstev, najednou si všimneme změn v citech, pocitech a myšlenkách. Mnozí se ve své práci na sobě snaží vše propojovat s reálnými výsledky. A pak často cítí zklamání a sklíčenost. Naše směřování k Stvořiteli, potřeba sjednocení s Ním může být realizována během několika minut a přinést viditelné výsledky, ale může být také realizována až za desítky životů. Proces práce na sobě vždy přináší výsledky. Náš konzumní přístup však může výsledky minimalizovat.

Jak je tedy možné urychlit změny ve vlastní duši? Je známo, že změna vyžaduje energii. Hlavní energie pochází z lásky. Pokud si na Boha vzpomeneme a potřebu obrátit se k Němu ucítíme jen jednou za měsíc, pak změny budou tomu odpovídat. Pokud se potřeba lásky vzněcuje v naší duši každou vteřinu, změny se podle toho objeví mnohem rychleji. A jestliže několikrát za vteřinu, pak proces lze již považovat za nepřetržitý. Tehdy vzniká pocit nenarušitelného spojení s Bohem. Naše Božské Já se stává realitou a osvobozuje se od povrchní vrstvy lidského já.

 

xxxxxxxxxx

 

Jak duše člověka ztrácí lásku? Co je půdou, ze které prorůstá nenávist a zřeknutí se lásky? Uctívání tohoto světa a jeho hodnot. Uctívání části na úkor celku. Jestliže člověk nasměruje veškerou svou snahu, veškerou energii na požitek pro tělo, ducha a duši, pak časem energie získavši setrvačnost pokračuje dál a unáší jeho duši dál od Boha a stále silněji ji převádí do podřízenosti tělu a vědomí. Podle všeho první fáze ztráty Božského principu v duši nastává bezbolestně a nepostřehnutelně. Problémy s duší proto nejprve nevedou k nemoci ani neštěstí. Jenom láska se stává stále méně významnou, cit lásky ke Stvořiteli je nahrazen pocitem vlastní významnosti, nadřazenosti, ovládání světa a hledání stále většího požitku.

 

xxxxxxx

 

Obrovský počet meditujících lidí dělá strašnou chybu, když věří, že samotná meditace je již požehnáním, že cílem meditace je odhalení schopností a zvýšení duchovnosti. Každá meditace však zahrnuje cíl. Člověk medituje, a přitom se soustřeďuje na někoho nebo na něco. Člověk se od něčeho oprošťuje, aby získal něco jiného. Meditovat musíme soustřeďujíce se na Stvořitele a usilujíce o přiblížení se k Němu. V opačném případě četné techniky pozvedají člověka na vyšší, jemné úrovně bytí, ale při slabém směřování k Bohu se celé úsilí mění v satanismus nebo schizofrenii. Když medituje Ind, mnoha tisícileté zkušenosti předků, u kterých byl asketismus a meditace formou poznání Boha, spouští v něm správné směřování. Ale u Evropana, který se ještě nevyzná ve svých skutečných cílech, silná páka umožňující převádět energii jej nasměruje k uctívání duchovních hodnot. Proto mohou hojně se vyskytující školy jasnovidectví, meditace a podobné způsobit velké škody na duši. Agresivní člověk nesmí meditovat. Ukřivděnost, odsuzování a sklíčenost blokují cestu ke Stvořiteli. V takovém případě meditace přivádí člověka k uctívání duchovních hodnota a v duši začínají klíčit semena satanismu.

 

xxxxxxxxx

 

Nesmíme povzbuzovat hlupáka a lenocha. Jedna talentovaná zpěvačka k tomu kdysi řekla: „Můžeme pomoci silnému a dávat peníze bohatému, ale neustálá pomoc slabému jej zkazí a učiní ještě slabším.“ Nemluvíme tady o dětech, zdravotně postižených a seniorech. Pokud půjčíme peníze někomu, kdo je neumí správně použít, ten promarní každou naši pomoc. Mimochodem světová praxe to již dávno potvrdila. Pomoc chudým zemím v Africe se stala běžnou krádeží darů skupinou, která je právě u moci. Nesmyslnost půjček a finanční pomoci se stává očividnou. Místo ní je nutné stavět školy, silnice, pomáhat ke vzdělání a vychovávat k mravnosti a víře, které leží v základu každé ekonomiky a kultury.

 

xxxxxxxxx

 

Nesmíme podlehnout vydírání milovaného člověka, tím v něm posílíme ty nejhorší vlastnosti.

Vzpomeňte si, jak často až donedávna docházelo k únosům letadel teroristy. V obzvlášť velkém měřítku se únosy dotkly Izraele. Ale potom únosy izraelských letadel náhle přestaly. A sice proto, že izraelské úřady schválily zákon nařizující zničení letadla uneseného teroristy, i když jsou v něm cestující. Zdálo by se, že je za tím ochota zabíjet nevinné lidi. Přece je mnohem humánnější prosit o jakoukoli úlevu u teroristů. Jakmile byl však nelidský zákon přijat, únosy letadel skončily.

 

xxxxxxxx

 

V rodinných vztazích se připoutanost často stává zradou. Ženy mi často zasílají vzkazy popisující stejnou situaci. Po narození dítěte se manžel stal podrážděným a nedůtklivým, začal hromadit výhrady, později vyhrožovat rozvodem, až nakonec opustil rodinu. Příčinu těchto neštěstí lze však vysvětlit velmi jednoduše. Žena svou péči o dítě, svou připoutanost k dítěti nechala srůst s láskou a ochuzovala svého manžela o vnitřní teplo a péči. Láska konzumenta se vždy k něčemu připoutá. Konzument miluje toho, kdo je nyní před ním. Jeho láska je slabá a živí se připoutano