Nebezpeci duchovniho zivota

 
Novinka Efekt lupa
  • 1 z 2
 

Duchovnost je jako vrchol hory – představuje velké možnosti, ale také velká nebezpečí.

témata z knihy:

nadpřirozené schopnosti

o magii a čarodějnictví

o ďabelství

Úvěry a dluhy

369 Kč    
Kód produktu 206
Kategorie Zdraví člověka
 

 

Ďábel je nejduchovnější bytostí. Ne nadarmo slovo „Lucifer“ znamená „zářivý“. Duchovní úrovně mají velmi vysokou energii. Andělé jsou bytosti, které žijí na jemných úrovních. A čím jsou tyto úrovně jemnější a rozsáhlejší, tím více energie mají. To je pravděpodobně důvod, proč světci, kteří měli přístup k jemným úrovním, měli pocit záře kolem hlavy.

Byli svatí však pouze proto, že láska k Bohu byla pro ně důležitější než jakékoli schopnosti, možnosti i vidění budoucnosti. Jakmile se lidská vůle v člověku dostane na první místo při kontaktu s budoucností, začne v něm obrácený proces: nikoliv poznávání Boha, ale vzdalování se Mu. Tak začíná ďábelství.

Ďáblem se stal ten anděl, jenž umístil na první místo svou vůli. Byl nejblíže k Bohu, získal mnohem větší schopnosti než ostatní andělé, ale přestal v sobě cítit prioritu Božského principu. Ztratil kontakt s Bohem a přerodil se v ďábla.

Člověk, který se nechce měnit, skutečnou pravdu nepochopí, i kdyby mu o této pravdě tisíckrát vyprávěli.

xxxxx

Mnoho duchovních osobností v Indii i v dalších zemích světa, které jsou sice uneseny duchovností, ale zapomněly přitom na lásku, pokoru a víru, ve skutečnosti začalo, aniž by to pocítily a pochopily, podstupovat duchovní transformaci, kterou můžeme označit za démonický stav. Poté se u nich zrodily výhrady k Bohu, neposlušnost Nejvyššímu, absolutizace vlastního ega, a jako následek vážné zdravotní problémy.

Bohužel náboženství vycházejíc z pohanských představ o světě, které jsou s křesťanstvím v rozepři, nás přesvědčuje, že Bůh je jedna věc, ale ďábel že je něco úplně jiného. Že existují situace od Boha, ale také situace od ďábla. A jestliže ďábel má svou vůli a nepodrobuje se Bohu, znamená to, že Bůh není jeden, pak ale existuje jiný Bůh, zlý Bůh a oba spolu soutěží. Ovšem který z nich je silnější, to je třeba ještě zjistit, jelikož nyní ve světě vídáme často vítězství zlých sil nad dobrými. Ale s takovým postojem člověk nemůže démonizmus porazit.

Když však člověk přizná, že Bůh je jeden, že vše je od Něj a všechno je v podstatě Božské, pak chápe, že ďábel je nemoc, která rozkládá duše těch, jež se odvrátili od Boha a zapomněli na Něj. Když rozklad jejich duše dosáhne určité hranice a jelikož je duše v podstatě nesmrtelná a věčná – pak se aktivuje mechanismus ochrany duše, aby nedošlo ke zničení jejích vrchních vrstev. Proto pak člověk s ďábelskými tendencemi propadne šílenství, a nakonec zmizí z povrchu Země.

Štěstí nespočívá v tom, abychom od špatného přešli k dobrému, ale abychom vyvážili dobré a špatné, levé a pravé, nalezli harmonii a pocítili v duši lásku.

 

xxxxxxx

Podání duchovnosti jako požehnání, jako štěstí, jako záruky toho, že člověk bude dokonalý, a zároveň mírně odmítavý postoj k hmotným hodnotám – to je pohanský, primitivní přístup.

Co se děje s duší, která zapomíná na Boha? Když duše ztrácí potřebu v Nejvyšším, potřebu v lásce, pak si musí najít nějakou alternativu – něco, co bude uctívat. Po lásce je nejvyšší hodnotou duchovnost. Když přestáváme chápat, co je to duše, která spojuje všechny protiklady světa, začneme uctívat duchovnost.

Ten, kdo se snaží oprostit od všeho materiálního a usiluje o duchovno, nakonec začne degradovat a v jeho duši se začnou tvořit démonické tendence. Uctívání duchovnosti nevyhnutelně vede ke krachu duchovnosti i krachu budoucnosti.

 

 Audio ukázka knihy:

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat komentář
Nevyplňujte toto pole:

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat hodnocení
Nevyplňujte toto pole: