E-KNIHA ČLOVĚK BUDOUCNOSTI 4- VĚDOMÍ A PODVĚDOMÍ
Popis
Vědomí a podvědomí
Co se děje, když začneme příliš věřit svému rozumu, plánům, schopnostem a představě budoucnosti? A jak najít rovnováhu mezi vědomím, hlubšími pocity a schopností přijmout život, který nelze mít zcela pod kontrolou?
Výchova rodičů 3 – Vědomí a podvědomí s podtitulem Uctívání budoucnosti je čtvrtou knihou série Člověk budoucnosti.
Sergej N. Lazarev se zde soustředí na vztah mezi vědomím, podvědomím, city, budoucností, charakterem, pýchou, láskou a systémem životních hodnot.
Autor rozebírá, co se podle jeho duchovního systému děje tehdy, když člověk absolutizuje vědomí, budoucnost, cíle, úspěch, schopnosti nebo vlastní představu správnosti.
Velkým tématem knihy je schopnost plánovat budoucnost, ale nezáviset na ní; používat rozum, ale nezbožšťovat jej; rozvíjet schopnosti, ale neztrácet přitom lásku a vnitřní svobodu.
Možná si některou z těchto otázek kladete také…
Tato kniha vás může oslovit, pokud…
- pokračujete ve čtení série Člověk budoucnosti
- zajímá vás vztah mezi vědomím, podvědomím a hlubšími pocity
- máte potřebu neustále plánovat a kontrolovat budoucnost
- obtížně přijímáte situace, které se nevyvíjejí podle vašich představ
- zajímá vás, jak autor chápe intuici a podvědomé informace
- chcete lépe rozpoznávat své automatické emocionální reakce
- přemýšlíte o vztahu rodičů, potomků a rodinných vzorců
- hledáte podněty pro dlouhodobou změnu charakteru
Vědomí je důležitý nástroj. Nemusí však být pánem našeho života.
Logické myšlení nám umožňuje plánovat, porovnávat, analyzovat a rozhodovat se.
Kniha však upozorňuje, že pokud člověk začne vědomí považovat za nejvyšší hodnotu, může postupně ztrácet spojení s hlubšími pocity.
Autor proto hledá rovnováhu mezi rozumem a citem, vědomím a podvědomím, osobními cíli a hlubšími životními hodnotami.
Nejde o odmítnutí rozumu. Jde o otázku, jaké místo má rozum v celém systému člověka.
Vědomí
Myšlení, logika, analýza, plány a kontrola.
Podvědomí
Hlubší pocity, automatické reakce a autorovo pojetí intuice.
Budoucnost
Cíle, očekávání, úspěch a připoutanost k výsledku.
Láska
Vnitřní jednota, přijetí a hodnota, kterou autor staví nejvýše.
Charakter
Reakce, návyky, emoce a každodenní práce na sobě.
Vědomí a podvědomí – dvě úrovně lidského vnímání
Jedno z ústředních témat knihy je vztah mezi vědomým myšlením a hlubší emocionální vrstvou člověka.
V autorově systému je vědomí spojováno s logikou, analýzou, plánováním a orientací ve vnějším světě.
Podvědomí naopak spojuje s hlubšími city, intuicí a informacemi, které nejsou běžně dostupné našemu vědomému rozumu.
Kniha se ptá, co se stane, pokud jedna z těchto úrovní začne potlačovat nebo absolutizovat sama sebe.
Proč právě „uctívání budoucnosti“?
Budoucnost znamená mnohem více než datum v kalendáři.
Patří k ní naše cíle, plány, kariéra, rodina, děti, úspěch, schopnosti a představa, jak má náš život pokračovat.
Toužit po dobré budoucnosti není podle knihy problém.
Obtíž může vzniknout, když se budoucnost stane absolutní podmínkou našeho pocitu štěstí a bezpečí.
Pak může každé ohrožení plánů vyvolávat strach, podráždění, odsuzování, sklíčenost nebo zoufalství.
Od kontroly k větší vnitřní svobodě
Všimnout si, kde jsme příliš závislí na plánech, výsledku, úspěchu nebo vlastní pravdě.
Uvědomit si, zda některá hodnota nezískala v našem životě příliš vysoké místo.
Postupně měnit své emoce, návyky, chování a způsob, jakým procházíme dalšími situacemi.
⚙️ Když se z práce a cíle stane absolutní priorita
Kniha začíná také úvahou o práci, výkonu a přetížení.
Člověk může mít dobrý úmysl: udělat svou práci co nejlépe.
Přitom se však veškerá pozornost může postupně soustředit na výsledek, kontrolu a budoucí úspěch.
Autor upozorňuje, že problémem nemusí být samotná práce, ale vnitřní závislost na tom, že vše musí dopadnout právě podle našeho plánu.
Umět pracovat – a také umět přestat
Jedním z praktických motivů knihy je také odpočinek.
Když člověk neustále přemýšlí o práci, úkolech a budoucích výsledcích, může mít problém skutečně se zastavit.
Kniha proto obrací pozornost k jednoduchým věcem: přírodě, moři, komunikaci, odpočinku a chvílím, kdy vědomí nemusí neustále všechno řídit.
Nejde o útěk od povinností, ale o schopnost měnit rytmus a nepřetěžovat jednu část svého života.
Každá mince má dvě strany
Jedna z hlavních částí knihy nese název Dvě strany mince.
Tento obraz autor používá pro připomenutí, že člověk má tendenci vybírat si pouze tu část reality, která je pro něj příjemná.
Chceme úspěch bez neúspěchu, radost bez bolesti, zisk bez ztráty, jistotu bez nejistoty a budoucnost bez změny.
Kniha však vede k větší schopnosti vnímat protiklady jako součást jednoho procesu.
Láska a požitek nejsou totéž
Kniha rozlišuje mezi hlubším citem lásky a příjemným prožitkem, který chceme uchovat.
Požitek, komfort, krása, sexualita, úspěch nebo příjemné emoce nejsou samy o sobě představovány jako problém.
Autor se však ptá, co se děje, když člověk není ochoten jejich případnou ztrátu vnitřně přijmout.
Právě tehdy se podle jeho systému může objevit zvýšená závislost, strach a agresivní reakce.
🧠 Myšlenka vzniká rychle. Charakter se mění pomaleji.
Člověk může nějakou myšlenku pochopit během několika minut.
Může souhlasit, že je potřeba odpouštět, méně odsuzovat, být klidnější a zachovávat lásku.
Pak ale přijde skutečný konflikt a objeví se stejná stará reakce.
Kniha proto klade velký důraz na rozdíl mezi intelektuálním pochopením a skutečnou změnou charakteru.
To nejdůležitější někdy probíhá dříve, než si to uvědomíme
Mnohé reakce člověka probíhají automaticky.
Nejdříve se objeví pocit, napětí, strach, křivda nebo podráždění a teprve potom pro ně naše vědomí hledá vysvětlení.
Proto autor obrací pozornost nejen k tomu, co si myslíme, ale také k tomu, co skutečně cítíme a jak hluboce reagujeme.
Čím více chceme budoucnost kontrolovat, tím více se jí můžeme začít bát
Člověk plánuje, protože chce zvýšit svou jistotu.
To je přirozená součást běžného života.
Pokud se však z potřeby plánovat stane potřeba garantovat, že budoucnost musí vypadat přesně podle našich představ, nejistota začne působit mnohem bolestivěji.
Kniha proto hledá rovnováhu: připravovat se na budoucnost, ale zároveň být schopni přijmout její proměnlivost.
👨👩👧 Rodiče nevychovávají pouze slovy
Název Výchova rodičů znovu připomíná, že výchova dítěte začíná také u dospělých samotných.
Děti vnímají nejen to, co jim rodiče říkají, ale také to, jak rodiče žijí, jak reagují, čeho se bojí, co odsuzují a jaké hodnoty staví nejvýše.
Proto kniha vrací pozornost od otázky: „Jak mám změnit své dítě?“ k otázce: „Jaký příklad svým vlastním životem vytvářím?“
Rodiče, potomci a rodové souvislosti
Kniha pracuje také s autorovým duchovním konceptem, podle něhož jsou rodiče, děti a další generace na hlubší úrovni vzájemně propojené.
Autor proto věnuje pozornost tomu, jak se v rodině opakují charakterové vlastnosti, emoční reakce, systémy hodnot a způsoby jednání.
Praktickým podnětem pro čtenáře může být otázka: Co jsem od své rodiny převzal/a a co už nechci automaticky předávat dál?
Rodinné a karmické souvislosti jsou zde popisovány v rámci osobního duchovního systému autora.
Když se vědomí začne cítit jako nejvyšší autorita
Pýcha je v knize spojována nejen s otevřenou nadřazeností.
Může se projevovat také jako přesvědčení, že vše dokonale chápu, že mám vždy pravdu a že svět by se měl řídit podle mé logiky.
Takový člověk může velmi těžce přijímat chybu, kritiku, ztrátu kontroly nebo narušení svých plánů.
Kniha proto spojuje skutečný rozvoj také s větší pružností, schopností učit se a ochotou měnit vlastní pohled.
Mezi příčinou a následkem
Jedna z posledních velkých částí knihy nese název Mezi příčinou a následkem.
Kniha se zde vrací k otázce, proč někdy vidíme pouze vnější výsledek, ale nevidíme dlouhý proces, který mu předcházel.
Určitá reakce se může opakovat mnohokrát, než se stane součástí charakteru.
A charakter podle autorova systému ovlivňuje, jak člověk jedná, jaké volby opakuje a jakým způsobem prožívá další životní situace.
Minulost už nezměníme. Můžeme však měnit svůj dnešní vztah k ní.
Člověk nemůže vrátit čas a změnit samotnou událost.
Může však znovu pracovat s tím, jak ji dnes prožívá.
Pokud minulost stále vyvolává silnou křivdu, nenávist, pocit bezmoci nebo touhu po pomstě, může být podle knihy stále aktivní v našem vnitřním světě.
Práce na sobě proto zahrnuje také přehodnocení minulosti a postupnou změnu vlastní emocionální reakce.
Hlavní věcí, kterou je třeba chránit, je podle autora cit lásky
Přes všechna témata vědomí, podvědomí, budoucnosti a charakteru se kniha znovu vrací k lásce.
Člověk může přijít o peníze, plán, postavení, pocit jistoty nebo svou představu budoucnosti.
Autor však klade otázku, zda je možné i během ztráty neztratit zároveň hlubší schopnost milovat.
Právě tato vnitřní priorita spojuje Výchovu rodičů 3 s ostatními knihami série Člověk budoucnosti.
🌱 Skutečná změna se pozná podle charakteru
Číst duchovní literaturu je poměrně jednoduché.
Obtížnější je nové pochopení přenést do skutečných situací.
Když nás někdo kritizuje, odmítne, poníží nebo naruší naše plány, velmi rychle se ukáže, co se ve skutečnosti v našem charakteru změnilo.
Proto kniha spojuje změnu s praxí: s každodenními reakcemi, chováním, emocemi a vztahy.
📚 Hlavní části knihy
Paříž
Umění, krása, požitek, vědomí a otázka životních priorit.
Cesta
Rozhovory, pozorování a přemýšlení o vědomí, podvědomí a lidském vývoji.
Dvě strany mince
Protiklady, láska, bolest, požitek a schopnost vnímat celek.
Krym
Osobní zkušenosti, příroda, odpočinek a autorovy úvahy o charakteru.
Hříchy, neřesti a zlozvyky
Autorův pohled na instinkty, návyky, emoce a destruktivní chování.
Mezi příčinou a následkem
Charakter, opakované reakce, vývoj a hledání hlubších souvislostí.
Konkrétní témata, kterým se kniha věnuje
Výchova rodičů 3 propojuje téma vědomí a podvědomí s budoucností, charakterem, rodinou, připoutaností, duchovními hodnotami a každodenním životem.
Hlavní myšlenky knihy
Několik motivů, které vystihují směr knihy Výchova rodičů 3 – Vědomí a podvědomí.
Uvedené formulace shrnují duchovní a filozofický pohled Sergeje N. Lazareva a nejsou doslovnými citacemi.
V knize najdete například témata
📖 Tuto knihu je vhodné číst pomalu a vracet se k ní
Úvod knihy doporučuje nesnažit se projít textem co nejrychleji.
U myšlenek, které vás silně osloví nebo ve vás vyvolají odpor, může být užitečné zastavit se a sledovat, co se ve vás děje.
Můžete si například položit otázky:
Jak reaguji, když se mé plány náhle změní?
Jak silně potřebuji mít budoucnost pod kontrolou?
Dokážu skutečně odpočívat, nebo stále přemýšlím o práci?
Jak reaguji na neúspěch a ztrátu?
Potřebuji mít vždy pravdu?
Dokážu rozlišit hlubší cit od pouhého příjemného prožitku?
Jaké automatické reakce se u mě stále opakují?
Co jsem převzal/a ze své rodiny?
Co nechci automaticky předávat svým dětem?
Jak se chovám, když mě někdo kritizuje?
Dokážu změnit názor bez pocitu porážky?
Co mohu začít měnit ve svém charakteru právě dnes?
Kniha připomíná, že jedno přečtení nemusí stačit.
Při dalším čtení si člověk může všimnout souvislostí, které při prvním čtení ještě nevnímal.
Budoucnost nemůžeme zcela ovládnout. Můžeme však měnit člověka, který do ní vstoupí.
Výchova rodičů 3 – Vědomí a podvědomí vede čtenáře k otázce, jak správně používat rozum, vědomí, plány a schopnosti, aniž by se z nich staly absolutní hodnoty.
Kniha propojuje vědomí, podvědomí, budoucnost, charakter, rodinu, pýchu, strach, připoutanost a lásku.
Místo otázky: „Jak získám úplnou kontrolu nad svou budoucností?“ vede spíše k otázce: „Jakým člověkem potřebuji být, abych dokázal přijmout i budoucnost, kterou nemohu předem naplánovat?“
A místo otázky: „Jak změním ostatní?“ se znovu vrací k základní myšlence celé série Výchova rodičů: „Co potřebuji změnit sám/sama v sobě?“
Skutečná příprava na budoucnost podle této knihy nezačíná větší kontrolou.
Začíná změnou charakteru, hlubším porozuměním sobě a schopností zachovávat lásku i uprostřed změn.
Kniha představuje duchovní, filozofické a osobní výzkumné názory Sergeje N. Lazareva. Úvahy o vědomí, podvědomí, budoucnosti, intuici, karmě, rodových souvislostech, zdraví, nemocích, sexualitě, psychice a dalších tématech vyjadřují autorův vlastní systém a nemusejí odpovídat současnému vědeckému, psychologickému, psychiatrickému, sociologickému, teologickému ani medicínskému konsenzu. Kniha sama uvádí, že není učebnicí medicíny. Nenahrazuje lékařskou diagnostiku, léčbu, psychologickou, psychiatrickou, partnerskou, rodinnou ani jinou odbornou péči.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.