Překonání pýchy

 
  • 1 z 2
 

novinka!

vyjde 20.11. 2020!

369 Kč    
Kód produktu 278
Kategorie Knihy
 

Ukázka z knihy:

 

Všechny problémy a všechny nemoci začínají pýchou, a proto uzdravení začíná vždy překonáním pýchy, návratem k Bohu, lásce a víře. Poté je nutné změnit svůj charakter, způsob života, své zvyky. Je sice pravda, že to nezaručuje zdraví a blahobyt, ale vždy to pomáhá duši.

Vždyť přece duše je tím hlavním; vlastní štěstí je třeba posuzovat nikoli podle toho, jak jsme zdraví a kolik máme peněz, blahobytu, uznání, respektu a tak dále, hodnotit musíme v první řadě stav vlastní duše: nakolik máme duši harmonickou, kolik lásky a radosti v ní máme, nakolik přijímáme vůli Všemohoucího a cítíme rozumnost všeho bytí. Pokud je naše duše v pořádku, všechno ostatní bude následovat.

................

Pyšnému člověku se život rozpadá na černé a bílé, na dobro a zlo – takový člověk žije v extrémech a periodicky přechází od jednoho extrému ke druhému. Takový člověk všude vidí nepřátele a nedokonalost světa. Je vůči světu vnitřně agresivní, neustále se ho snaží potlačit a podrobit si ho. Tento vnitřní nesprávný přístup ke světu je důsledkem priority vlastního a vlastního života.

................

Byly napsány tisíce knih o tom, jak překonávat hříchy. Tyto knihy zpravidla doporučují askezi, modlitbu a neustálé pociťování své hříšnosti – to znamená, že překonávat pýchu se navrhuje prostřednictvím oproštěnosti od tohoto světa.

Když se člověk vzdá svého života a odejde do úplné askeze, jeho připoutanost ke světu klesá a jeho duši se ulevuje. Přitom dochází k odmítnutí pozemské cesty. Jde však o to, že člověk není anděl, musí přece žít a snažit se o pokračování života. Pokud se všichni vydají cestou askeze, lidstvo jednoduše zmizí z povrchu Země.

A tak vyvstává otázka: jak může pýchu překonat člověk, který vede běžný způsob života?

..............

První fází hříchu je zbloudění anděla, který se stal ďáblem. Druhou fází je hřích Adama a Evy a třetí je hřích Kaina. Abychom překonali pýchu, musíme postupně překonat všechny tři fáze hříchu.

Kainův hřích – to je vražda, zločin. Aby nedošlo k páchání zločinů, musíme se naučit ovládat své živočišné touhy a dodržovat přikázání, která zní: „Nezabiješ, nepokradeš, nezcizoložíš!“ Správné lidské chování je důležitým krokem k překonání pýchy.

..................

Základem nesprávného chování, základem zločinu je hřích na úrovni citů, to znamená, že ke zločinu dochází nejprve na úrovni citů a pocitů, tedy že city a pocity předcházejí chování. Vražda je důsledkem závisti, ziskuchtivosti, chamtivosti a priority hodnot materiálních nad duchovními a duševními. Aby člověk nepáchal zločiny, musí překonat své nedokonalé, hříšné pocity a negativní charakterové rysy.

...............

Podstatou hříchu Adama a Evy je uctívání instinktů, uctívání života. Instinkty jsou základem života, jsou pro člověka a pro záchranu a pokračování jeho života nezbytné. Ale když se život stane samoúčelným cílem, nejvyšším dobrem a největším štěstím, pak člověk zapomíná na lásku, na Boha a začíná jeho degradace.

……………

Hříchem ďábla je pýcha. Podstatou tohoto hříchu je to, že se pro člověka jeho intelekt, schopnosti, řízení světa a vlastní důležitost stávají důležitějšími než láska k Bohu a přijetí Jeho vůle. Ďábelství je vnitřní přesvědčení člověka o tom, že jeho vlastní a jeho vlastní zištné touhy jsou v životě to nejdůležitější, to znamená, že člověk sám sebe postaví na první místo, a Boha umístí až na druhé.

................

Mnoho lidí věří, že život je hlavní a základní hodnotou. A skutečně, podvědomě je pro nás mnohem důležitější náš obraz světa, protože právě model světa určuje, zda přežijeme nebo ne.

Naše vnímání světa utváří naše city a pocity. Svatá písma, která byla lidstvu dána, nám pomáhají správně vytvářet náhled na svět, postoj k Bohu, ke světu, k sobě samým a k lidem.

.............

Pýcha se rodí v samotné hloubce naší duše, a abychom ji překonali, nepotřebujeme ani tak vnější utrpení, oproštěnost a askezi, jako změnu naší osobnosti, našeho náhledu na svět a změnu myšlení.

..........

Člověk je utvořen tak, že chce přežít a snaží se zachovat si své . Pokud se domníváme, že naše je odděleno od Boha, pak tím, že zachraňujeme své , bojujeme s Boží vůlí.

................

Potřebu Boha cítíme zpravidla tehdy, když je nám špatně, když je však náš život zajištěný a jsme šťastní, na Boha zapomínáme. Může však člověk cítit, že potřebuje Boha, když je mu dobře?

..............

Obvyklé náboženské představy, podle nichž jsou požitek a peníze hříchem, a abychom svou duši očistili, že se musíme od blahobytu odvrátit a žít v askezi, jsou dost naivní.

...........

Ve skutečnosti v sobě pud sebezáchovy ničit nemusíme a nemusíme se jej ani vzdávat, stejně jako se nemusíme vzdávat života – pud sebezáchovy máme pouze podřídit lásce.

..............

Pýcha lidi rozděluje. Pýcha – to je převaha jednoho nad druhým. Člověk usilující o lásku a jednotu je člověk, který se snaží svou pýchu překonat.

……….

Pyšný člověk vždy zbožšťuje něco nebo někoho – sebe nebo jiné.

……

Víra není ani tak pasivním očekáváním jako spíše aktivním vnitřním směřováním.

..........

každé náboženství je transformovaná pravda přizpůsobená našemu myšlení. Při procesu postihování pravdy se člověk musí rozvíjet, měnit se a předchozí podoba pravdy musí být nahrazena novou formou. Jakmile si vytváříme dogmata, která prohlašují, že jsou konečnou absolutní pravdou, začneme se od Boha vzdalovat.

..............

Víra založená na strachu, přinucení, znechucení a nespokojenosti nemění duši.

............

Zpravidla čím hlasitěji člověk vykřikuje o svých problémech, tím menší úsilí věnoval svým vlastním změnám.

............

Konzumenství je vážnou překážkou uzdravení duše

..............

Když dochází ke ztrátě energie, člověk nevidí nepřítele – prostě cítí, že energii ztrácí a jeho vnitřní stav přitahuje známé obrazy ze skutečného života. Objevuje se pocit hrůzy, člověk vidí noční můry – buď ho zabíjejí nebo chtějí zabít, nebo něco ztrácí atd. Tyto emocionální obrazy jsou ve skutečnosti odrazem našeho nejhlubšího stavu, odrazem ztráty energie. Když člověk ve spánku skřípe zuby, nebo se probouzí s hrozným pocitem strachu nebo když dostane svalovou křeč, to vše je reakcí na ztrátu energie.

………..

Odsuzování posiluje pýchu, pýcha zvyšuje nepřijetí situace a agresivitu, a v důsledku toho dochází ke ztrátě energie a člověk špatně spí.

..........

Když se člověk domnívá, že všechny své problémy vyřeší sám, vzniká u něj obrovské přetížení, protože se snaží na jemné úrovni ovládat svět kolem sebe. Dochází k nepozorované ztrátě energie, což dále vede k problémům s osudem a zdravím.

...........

Je třeba člověka varovat, dát mu možnost výběru, ale zvolit si cestu musí vždy on sám. Pokud zbavíme člověka práva volby, pak budeme sami muset zodpovídat za jeho osud a za naše rady. Můžete se podělit se svým kolegou o informace a pak už se musí on sám rozhodnout, zda tyto informace použije nebo ne, zda se potřebuje změnit nebo ne.“

...............

Když je práce neoblíbená, člověk šetří energií a nevyplýtvá jí na práci přehnaně mnoho. K takové práci je pak méně připoutaný.

.........

Čím více má člověk rád svou práci a čím více energie jí věnuje, tím více se k ní vnitřně připoutává. Vznikne funkce, která začne existovat nezávisle na člověku a ovládat ho.

Od jakéhokoli díla a od jakékoliv práce včetně tvůrčí práce je proto nutné se pravidelně oprošťovat, abychom se mohli modlit k Bohu. V opačném případě se práce stane pro člověka modlou, což je porušením prvního a druhého z Desatera Božích přikázání. Navíc právě ta nejlepší a nejoblíbenější práce – to je maximální pokušení zapomenout na Boha.

...............

Hlavním regulátorem energetického stavu člověka jsou jeho city a pocity. Člověk s harmonickými city a s láskou v duši je chráněn před všemi negativními vlivy.

.............

Nejlepší ochranou před nežádoucími a agresivními vlivy vnějšího světa je překonání pýchy.

...........

štěstí se neměří penězi. Štěstí je stavem duše. Pokud člověk pojem štěstí fixně spojuje s penězi, pak už je nešťastný.

............

pochopení toho, že štěstím je život sám o sobě, schopnost žít přítomností, nikoliv budoucností, získávání více radosti ze života v přítomnosti než ze snů o budoucnosti jsou znakem harmonického člověka.

.............

Do jaké míry je člověk harmonický, do té míry se raduje z přítomnosti a rozvíjí se v přítomnosti.

.............

život a jakékoli lidské štěstí vždy byly, jsou a budou prostředkem k poznání Boha.

..........

V životě musíme nejen zvládat zkoušky, ale také překonávat pokušení. Ne nadarmo se říká, že člověk musí „projít ohněm, vodou a měděnými trubkami“. „Oheň“ je smrtelné nebezpečí, ohrožení života, fyzického těla. „Voda“ je zkouškou prostřednictvím bohatství a blahobytu. A „měděné trubky“ je zkouškou prostřednictvím slávy.

.......

Nejvyšším stupněm pokušení je sláva, popularita, moc, vděčnost a uctívání ze strany lidí. Vzdát se toho všeho, abychom nepoškodili svou duši a pocítili, že láska je nejdůležitější, je pro mnohé úkolem nemožným. Lidé prostě nechápou a necítí, jak je zkouška „měděnými trubkami“ nebezpečná.

.............

Usilování o blahobyt, zlepšení vlastního osudu, je přirozeným projevem instinktu sebezáchovy. Bez instinktu sebezáchovy nemůže člověk přežít.

Jak překonat instinkt sebezáchovy a přitom nad ním ani nezvítězit, ani jej nepošlapat, ale umístit jej na druhé místo?

...........

Každý z nás má své vlastní předurčení v životě, své zkoušky a svá pokušení. Ale hlavním úkolem všech lidí je překonání pýchy a zachování lásky v duši.

............

 

Čím méně je v duši lásky, kterou dostáváme od Stvořitele, tím aktivněji se snažíme dostat lásku od našich bližních. Láska k lidem je podmínkou našeho přežití v tomto světě: jsme bytosti kolektivní a bez lásky k bližnímu žít nedokážeme.

...........

 

Pýcha může vypadat různě. Někdy se obléká do šatů spravedlnosti nebo vlastní pravdy. Nebo do šatů pocitu nedokonalosti vnějšího světa a blízkých lidí, nebo do šatu dobra, které aktivně bojuje proti zlu.

...................

Člověk se zvýšenou pýchou – to je člověk se zvýšenou připoutaností k tomuto světu, protože jeho jednota s Bohem je oslabena. Když je člověk k tomuto světu velmi připoután, pak příliš mnoho pozemských statků, velký úspěch a zejména osobní štěstí jsou pro jeho duši velmi vážným nebezpečím. A tehdy se zapne blokace, kterou nazývám ponížení rodinného štěstí.

................

Pýcha je naše vzdálení se od Boha. Člověk se vzdaluje od Boha ke svému egu, spojenému s tělem a vědomím. Jedním z mechanizmů překonání pýchy je schopnost obětovat se a pečovat o druhé.

...............

Ale nemoci a nepříjemnosti se budou vyskytovat vždy, jelikož jsou nástrojem našeho rozvoje. Naším úkolem je být laskavějšími, moudřejšími, umocňovat lásku v duši a přibližovat duši k Nejvyššímu skrze modlitbu a lásku, skrze změnu našich zvyků a změnu charakteru.

................

Zakřiknutost, neschopnost komunikovat s lidmi, strach a nerozhodnost – to vše jsou příznaky pýchy, protože pýcha vyvolává touhu řídit svět a jako následek agresi nebo depresi, když se to nedaří.

Často se stává, že rodiče mívají agresi a děti depresi. Agresivním rodičům, pro které je na prvním místě nadřazenost a pocit vlastní pravdy, se rodí děti s komplexy – s nerozhodností, strachem, neschopností komunikovat. Komunikace znamená vlastně pomoc lidem, ale člověk se zvýšenou pýchou nechce nikomu pomáhat – chce, aby každý pomáhal jemu.

................

Proč dochází k nadýmání? Když sníme něco špatného nebo se chováme nesprávně, snižuje se přítok energie do střev, a proto se zhoršuje trávení. Právě tehdy dochází ke zvýšené tvorbě plynu. Bolesti zad, neschopnost normálně dýchat, nadýmání – to vše je ponížením života, instinktů a pýchy.

...............

Vesmír je jednotný nejen v prostoru, ale také v čase. To znamená, že všechny lidské činy mají dopad na budoucí život člověka jakož i na život a osud jeho potomků. Za své potomky jsme zodpovědní. Naše chování ovlivňuje jak jejich zdraví, jejich osud, jejich charakter, tak i schopnost našich potomků být šťastní. A jejich problémy se pak vracejí k nám: „Vše má svůj čas… Je čas kameny rozhazovat, a čas kameny sbírat.“

..................

Buddhismus říká, že osvícený člověk dosáhne nejvyššího stupně osvícení, když jeho cílem není zastavit koloběh životů, ale pomoci dosáhnout osvícení těm, kteří jsou na tomto světě.

............

Píšete o tom, že jste začala vidět duše lidí, jejich rodové úkoly a narušení rodů, pohybovala jste se ve vysokých vibracích… Ptáte se, jak se můžete přiblížit k Bohu, aniž byste vytvořila nové karmické zápletky a očistila sebe a potomky. A jen tak mimochodem se zmiňujete, že máte své povinnosti na Zemi, že jste manželka a matka. Dále se ptáte, jak můžete odstranit deformace v bioenergetickém poli, pokud existují, a jak na sobě dále pracovat.

Když člověk něco dělá, musí chápat, proč to dělá. Každá funkce a každý čin má nějaký cíl, každá forma má obsah. Už jste si někdy položila otázku, proč potřebujete všechna ta vidění duší, egregorů, vysoké vibrace a proč potřebujete očistit své příbuzné pomocí manter? Přece se, soudě podle všeho, přitom vnitřně neměníte.

Vypadá to, že Vaším cílem je dosáhnout vysokých vibrací a posílit na celé planetě Božské, které by bylo odtržené od lidského. Faktem však je, že Božské se nachází i v lidském, Bůh přebývá ve všem. Korán říká, že Alláh je blíže k člověku než jeho krční tepna.

Všechna Vaše „osvícení“, vibrace a recitace manter pro očištění Vašeho rodu jsou z mého pohledu obyčejnými projevy pýchy. Povznesení se do jakýchsi vyšších sfér nevede k lásce, ale k pocitu vlastní jedinečnosti a k posílení vlastní důležitosti.

................

když se stanete měkčí, laskavější, když Vaše děti začnou měnit svůj charakter k lepšímu – to bude znamenat, že jste se opravdu začala rozvíjet.

............

Deformace struktur biopole jsou způsobeny deformacemi našich citů.

Chceme-li odstranit deformace bioenergetického pole, stačí pouze zlepšit vlastní charakter a uvést do pořádku děti skrze sama sebe. Je nutné rozvíjet se a zlepšovat své duchovní vlastnosti. Neměli bychom ignorovat lidské, nedokonalé a spěchat do nadpozemských výšin. Je třeba vidět Božské v lidském a pomáhat přeměnit lidské v Božské.

...............

Člověk se zvýšenou pýchou se neorientuje na lásku, ale na poznání, na stále hlubší vidění jemných úrovní, na vysoké vibrace, odstranění deformací atd. V podstatě jde o démonismus.

Ďábel ztratil jednotu s Bohem a lásku k Bohu, ale bez lásky se změna převrací v destrukci. Ďábel se proto nedokáže změnit. Ďábel přemýšlí o rozšíření svých možností, o svých schopnostech, o svém intelektu a o tom, že dosáhne vyšších vibrací. Ne nadarmo Lucifer znamená „zářivý, syn jitra“ – vysoké vibrace totiž přinášejí pocit světla.

Ďábel myslí na svou všemohoucnost, na realizaci každého svého přání. Ďábel se snaží rozvíjet a posilovat všechny své schopnosti, s výjimkou jediné – schopnosti milovat.

…….

Nejdříve má mít člověk správný cíl, pochopení směru, kam se má ubírat, a teprve potom může být pro něj prospěšné použití určitých technik.

Naše vnímání indické filosofie je zahaleno naším zkresleným pragmatickým, materialistickým myšlením. Používáme postupy a techniky, které zvyšují naše schopnosti, a zapomínáme na to hlavní – k čemu jsou tyto techniky potřebné.

…………

 

Co je karma? To je zákon příčiny a následku. Vnitřní stav člověka, jeho chování, city, pocity a myšlenky – to vše ovlivňuje jeho potomky a všechny lidi, kteří jej obklopují. Ale když se člověk věnuje rozvoji svých nadpřirozených schopností a zapomíná přitom na lásku a změny sebe sama a svého charakteru, může to velmi negativně ovlivnit jeho blízké.

...............

„Co člověk zaseje, to také sklidí,“ je psáno v Novém zákoně. To je zákon karmy. Zasít je potřeba lásku, a ne touhu odhalit své schopnosti.

...........

Co je osvícení? Osvícení není vysoká energie ani vysoké vibrace; pravé osvícení je pocit přítomnosti Boha ve všem, pocit jednoty s Nejvyšším. A k tomu není třeba odtrhávat hříšnou zemi od vysokých nebeských sfér.

Když člověk rozdělí vše na černé a bílé, pýchu nepřekoná.

Když člověk přestane vidět Božské ve všem, pak pýchu překonat nedokáže.

.................

Nejdůležitější je pochopit, že k našim změnám nedochází v přímé linii, ale v sinusoidě. Když něco překonáme a pak začneme řešit hlubší problém, dostane se nám očištění. A nám se zdá, že jsme všechno ztratili, že jdeme špatným směrem.

..................

Strach z budoucnosti je jedním z projevů boje proti Bohu a nepřijetí Boží vůle. Jedním z příznaků pýchy je uctívání budoucnosti. Uctívání budoucnosti se projevuje jako strach z budoucnosti.

..................

Nedokážeme si ani představit, jaká bouře emocí vzniká v podvědomí člověka, když dostane pěkný byt nebo velký dům.

Jestliže člověk není chráněn svou vnitřní harmonií a má tendenci se připoutávat, tehdy získání domu nebo jiných statků, na které není připraven, může vést k závažným problémům, ke ztrátě zdraví a zhroucení osudu.

....................

Nejmírnějším očištěním je utrpení duše, trýzeň duše. Ale kupodivu právě trýzeň duše lidé často nemohou přijmout, pro mnohé je snazší onemocnět a zemřít nebo zničit svůj osud, než úplně odpustit blízkému člověku, který jim ukřivdil.

..................

Čím vyšší je pýcha člověka, tím těžší pro něj je přijmout ponížení a odpustit. Často jsem potkával lidi, pro které bylo snazší zemřít než odpustit, podřídit se osudu a změnit se. Pro tyto lidi byla smrt tím nejjednodušším řešením problémů

....................

Nenávist ke světu, k lidem nebo k sobě samému kazí zrak.

.............

Charakter se mění těžko a ne moc rychle. Ke změně je nutné, aby se v podvědomí změnil systém priorit, ale k tomu dochází postupně.

.............

Abychom mohli pracovat na svém charakteru a překonat pýchu, je velmi důležité pochopit, že hřích může být přeměněn na ctnost prostřednictvím lásky.

Není nutné si sypat popel na hlavu za svou hříšnost, stačí umocňovat lásku v duši

Velmi důležitou podmínkou pro překonání pýchy je vytvoření setrvačnosti lásky.

.................

První fází překonání pýchy je změna chování, způsobu života a zvyků. Druhou fází je změna charakteru, citů a pocitů a vnímání světa. A třetí etapou překonání pýchy je hluboká transformace člověka: jak Kristus opakoval, „musíte se narodit znovu“.

.............

A jestliže jsme se rozhodli, že už jsme všechno pochopili a všechno víme, právě v tu chvíli začíná naše pýcha nenápadně růst, protože naše vědomí získalo vrch nad našimi city.

...........

Člověk poznává svět v souladu se schopností a možností spojovat protiklady, což je určováno množstvím lásky v jeho duši. A v naší duši je stále málo lásky, naše láska je jako slabý plamínek – jsme na samém začátku cesty.

 

 

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat komentář
Nevyplňujte toto pole:

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat hodnocení
Nevyplňujte toto pole: